Hematom z placenty

Sice už Pavlína napsala sérii příspěvků o těhotenství a porodu Elišky, ale nezmínila jednu psychicky náročnou pasáž. I když nám teď Eliška roste a roste, tak průběh těhotenství nebyl zdaleka tak hladký, jak se může zdát a nic nebylo jisté.

V 11. týdnu  po osmé hodině večer byl asi nejkrizovější moment. Byli jsme u našich, děti už v posteli a Pavlína začala silně krvácet. Nevěděl jsem, co dělat. Utěšoval jsem brečící Pavlínu na toaletě, domlouval se s mamkou, ať pohlídá děti a balil se do auta na pohotovost. Dlouhých 50 km do Hradce jsme jeli tmou, v autě ticho… Pavlína měla v obličeji otupělý a nepřítomný výraz a cesta byla nekonečná. Já jsem si v hlavě ve smyčce stále dokola přehrával afirmaci, že je všechno v pořádku, všechno je v pořádku,…

Dorazili jsme na pohotovost a po vyšetření nám alespoň částěčně spadl kámen ze srdce, protože krev byla z placenty a plod byl prozatím v bezpečí. Lékař na pohotovosti objevil 6ti centimetrový hematom z placenty.

Cesta zpátky domů už byla o poznání veselejší, Pavlína už komunikovala a dokonce jsem se dozvěděl, že v mezičase, co jsem před cestou na pohotovost domlouval s mamkou, ať se postará o děcka, Pavlína telefonovala paní Kunartové. Paní Kunartová je kartářka a dala Pavlíně uklidnění, že je všechno v pořádku, ať se nestrachuje. Tohle vědět během cesty na pohotovost, tak by se mi možná jelo o něco klidněji :-).

Nebylo ještě vyhráno, protože hematom tam pořád byl a co bylo horší, stále se zvětšoval. Na pravidelných prohlídkách u gynekoložky, které jsem absolvoval s Pavlínou, jsme se dozvídali, že už hematom nemá 6cm, ale 8cm,..pak 10cm… Paní doktorka sice působila celkem klidně, čímž dávala naději, že by se mohl vstřebat, ale obavy narůstaly.

Protože už v té době byly esenciální oleje součástí naší rodiny, tak jsme samozřejmě doufali i v jejich „kouzelnou“ moc, což se i stalo. Mamka někde dohledala, že na hematomy se hodí Vetiver, takže svitla naděje. Pavlína si namíchala do roll-on lahvičky Vetiver, přidala Miracle (zázrak jsme pořebovali) a potírala pravidelně několikrát denně směsí břicho nad placentou. Od té doby se hematom začal pomalu zmenšovat a ve 27. týdnu už byl úplně pryč. I sama paní doktorka pak přiznala, že ve šťastný konec už moc nevěřila…

Možná by teď mezi námi Eliška každou noc neusínala, kdybychom neměli olejíčky,… možná ano, ale to už se, díky bohu, nedozvíme, ale určitě by s takovými zdravotními komplikacemi nepřišla na svět tak harmonickým porodem doma. Když podobný příběh sami prožijete, tak sousloví „z celého srdce děkuji“ nebude jen fráze.