Osobní strážce

Jednoho sychravého lednového dopoledne nás v práci navštívil Pepa z vedlejší kanceláře a chtěl od Petra něco nastavit na laptopu. Měl skleněné oči a stěžoval si, že ho bolí hlava a že musí dnes zase do ulic (prodejce elektřiny) přesvědčovat lidi, že smlouva od něho je ta nejlepší. Vůbec se mu nechtělo, protože se necítil dobře a „něco na něj lezlo“. No nejraději by hned zalezl do postele. Petr mu kápl do dlaní jednu kapku BODYGUARDU a on si ji intuitivně rozetřel po čele a vdechoval zbytek vůně z rukou se slovy, že to nádherně bylinkově voní.

Kolem páté odpoledne se vrátil zpět do kanceláře od klientů a s úsměvem ve tváři a s nadšením sděloval, že už mu je mnohem lépe, a že to venku zase tak hrozné nebylo. Poprosil ještě o jednu kapku na cestu domů :-).

Druhý den přiběhl, že už mu vůbec nic není, že se cítí báječně a začal se vyptávat, cože mu to Petr dal a kolik to stojí. Petr mu popsal účinky směsi BODYGUARD, a že stojí asi tisícovku, ale ať je v klidu, protože i kdyby si kapal každý den, tak to má na rok, protože v tom je 350-400 kapek :-).

Třetí den Pepa přiběhl s tisícovkou v ruce, že si chce směs koupit.

Čtvrtý den přišel Pepa opět do naší kanceláře s kulišáckým úsměvem ve tváři a začal Petrovi vyprávět, co se mu stalo:

„Tak včera jsem byl u tchýně 🙂 . Byla nemocná, měla chřipku. Vzal jsem olej a pomyslel si, je hodně nemocná, dám ji raději kapky tři a popatlal jsem ji to po čele…. Začala se dusit!!! Tak jsem ji popadnul, odvlekl k umyvadlu a začal to smývat vodou…“

Petr na to:

„No, to je přesně to, co se dělat nesmí. Bylo to určitě ještě horší, protože tím se účinek ještě zesílí…“

„Přesně, ale to jsem nevěděl“, odvětil Papa. „Tak jsem ji začal drhnout ručníkem. Kamaráde, řeknu Ti, byl to mazec. Jí začalo týct z očí, nosu, vykašlávat, no málem jsem ji tím zabil… Ale za chvilku to všechno přešlo a ona je úplně zdravá :-).“

Ještě po dalším povídání jsme zjistili, že Pepova tchýně měla astma a zřejmě proto, byla její reakce na olejíčky tak neočekávaná.

My jsme se již u nikoho s takovouto reakcí nesetkali, ale chtěli bychom tímto příběhem ukázat, že je důležité při sdílení esenciálních olejů předávat více informací.

Třeba o tom, jak jsou velmi silné a rychle účinné, a že opravdu stačí jen jedna kapka. O tom, že stačilo vzít jakýkoliv za studena lisovaný olej a tím náhlou reakci zmírnit. O tom, že začít je možné inhalací z difuzéru. A pokud chci řešit něco akutního, tak začít třeba kapkou na chodidlo. Což my velmi často používáme u našich dětí. Možná by i stačilo nechat to na ní, protože pochybuji, že když by k lahvičce jen přivoněla, tak by si to hned začala „patlat“ na čelo. Jsem přesvědčen, že by šla intuitivně opatrnější cestou.

V esenciálních olejích se skrývá obrovská síla a proto je k ní třeba přistupovat s pokorou a respektem.